ludwig:stimmen:wiktor:lyrics
Unterschiede
Hier werden die Unterschiede zwischen zwei Versionen angezeigt.
| ludwig:stimmen:wiktor:lyrics [2026/08/26 18:35] – angelegt admin | ludwig:stimmen:wiktor:lyrics [2026/08/26 18:50] (aktuell) – admin | ||
|---|---|---|---|
| Zeile 1: | Zeile 1: | ||
| - | ===== Das Lied der betenden Frau ===== | + | ===== Wiktors |
| - | // | + | // |
| {{jPlayerPlaylist>: | {{jPlayerPlaylist>: | ||
| - | [[ludwig: | + | [[ludwig: |
| - | ==== DIE BETENDE FRAU — deutsch ==== | + | ==== WIKTOR |
| === Strophe 1 === | === Strophe 1 === | ||
| - | Ich kenne dieses Kreuz schon lange\\ | + | Die Nacht ist dunkel. |
| - | hier liegt mein Vater, liegt mein Kind\\ | + | Unter der linken Hüfte ein spitzer Stein.\\ |
| - | die Männer schießen links und rechts von mir\\ | + | Ich habe ihn schon vor Stunden gespürt,\\ |
| - | ich weiß nicht von woher\\ | + | doch ich rühre mich nicht.\\ |
| + | Das Gras riecht nach trockenem Sommer.\\ | ||
| + | Ich habe Durst, doch ich trinke | ||
| - | ich bin nicht mutig, bin nicht heilig\\ | + | === Strophe 2 === |
| - | ich bin nur müde und ich knie\\ | + | |
| - | wer betet in dem Lärm der Waffen\\ | + | |
| - | vertraut nur noch auf Dich.\\ | + | |
| - | === Refrain === | + | Zu Hause lehnt die Leiter noch an der Scheune.\\ |
| + | Ich wollte das Blech festnageln, ehe der Herbst kommt.\\ | ||
| + | Schläft Agnieszka noch, und meine kleine Ludka?\\ | ||
| + | Pawel hätte heute seinen ersten Schultag, | ||
| + | wäre die Schule nicht verschoben, auf unbestimmte Zeit.\\ | ||
| + | Oh Gott, ich bitte dich, lass mich meine Lieben wieder sehen.\\ | ||
| - | Vater, sieh mich ich bin noch hier\\ | + | === Strophe 3 === |
| - | zwischen den Fronten zwischen Angst und Tod\\ | + | |
| - | Vater, hör mich durch den Lärm mein Fleh‘n\\ | + | Einer kommt und sagt: Im Norden bei Rybnik\\ |
| - | bitte halte mich, lass mich doch nicht vergeh‘n\\ | + | sind sie schon da. Dreißig Panzer, seit drei Uhr vierzehn.\\ |
| + | Noch immer dunkel. Wie schwer ist das Warten.\\ | ||
| - | === Strophe | + | === Strophe |
| - | Ein Soldat liegt dort ich spüre seinen Blick\\ | + | Ich bin kein Held und ich will keiner sein.\\ |
| - | was bin ich wohl für ihn?\\ | + | Ich habe kein großes Wort für das hier.\\ |
| - | ein Bild am Straßenrand eine betende Frau\\ | + | Aber vor mir liegt die Straße, die sie nehmen,\\ |
| - | in einem fremden Land\\ | + | und hinter mir liegt alles, das mir etwas bedeutet.\\ |
| + | Darum bin ich hier. So einfach ist es.\\ | ||
| - | dann schießt er wieder weiter\\ | + | === Strophe 5 === |
| - | ich bleibe knien\\ | + | |
| - | was er nicht weiß:\\ | + | |
| - | ich bete auch für ihn\\ | + | |
| - | === Gesprochen === | + | Da ist der Befehl, wir kennen ihn alle:\\ |
| + | Erkennen, wie stark sie sind.\\ | ||
| + | Aufhalten, so lange es geht.\\ | ||
| + | Nicht zerschlagen lassen, dann Rückzug nach Kobiur.\\ | ||
| + | Doch wie soll ich wissen, wann es genug ist?\\ | ||
| + | Und geht beides: Kämpfen und überleben? | ||
| - | Ich heiße Maria. Oder Zofia. Oder Agnieszka.\\ | + | === Strophe 6 === |
| - | Es gibt keinen Eintrag über mich außer einem einzigen Satz in dem Buch dieses Mannes,\\ | + | |
| - | der weiterfuhr als niemand sich mehr wehrte.\\ | + | |
| - | Er hat mich gesehen. Hätte er mich doch wirklich gesehen.\\ | + | |
| - | Hättest Du ihn mich doch wirklich sehen lassen.\\ | + | |
| - | === Refrain === | + | Auf den Kisten steht: Optische Geräte.\\ |
| + | Drinnen sind Gewehre, die durch Panzer gehn.\\ | ||
| + | Es war so geheim, keiner kann sie bedienen.\\ | ||
| + | Können wir standhalten? | ||
| - | Vater, sieh mich ich bin noch hier\\ | + | === Strophe 7 === |
| - | zwischen den Fronten zwischen Angst und Tod\\ | + | |
| - | Vater, hör mich durch den Lärm mein Fleh‘n\\ | + | Der Morgen wird grau. Ich sehe meine Hände.\\ |
| - | bitte halte mich, lass mich doch nicht vergeh‘n\\ | + | Jetzt sehe ich die Straße, und sie ist nicht leer:\\ |
| + | Aus Rybnik kommen Leute, mit Bündeln, | ||
| + | mit Karren, mit ihren Kindern auf dem Arm.\\ | ||
| + | Und über ihnen ist ein Jagdflieger, | ||
| + | der rattert und in ihre Reihen schießt.\\ | ||
| - | === Letzte | + | === Strophe |
| - | Die Schüsse werden leiser - irgendwann\\ | + | Bald hilft uns der Westen, Briten und Franzosen\\ |
| - | der Staub legt sich - irgendwann\\ | + | haben Beistand versprochen, |
| - | ich stehe auf und gehe nach Hause\\ | + | sitze ich Weihnachten am Tisch mit meiner Familie\\ |
| - | oder dorthin - wo es war\\ | + | und sage: Es war gar nicht so schlimm.\\ |
| - | denn ich bete nicht um zu siegen\\ | + | === Schluss === |
| - | ich bete um nicht zu vergessen\\ | + | |
| - | wer ich bin\\ | + | Etwas nähert sich auf der Straße.\\ |
| + | Kein Panzer. Zu leicht. Zu schnell.\\ | ||
| + | Motorräder.\\ | ||
| + | Es ist der erste September.\\ | ||
| + | Und ich lege an.\\ | ||
| Zeile 73: | Zeile 86: | ||
| - | ==== DIE BETENDE FRAU — tschechisch ==== | + | ==== WIKTOR |
| - | {{jPlayerPlaylist>: | + | {{jPlayerPlaylist>: |
| === Sloka 1 === | === Sloka 1 === | ||
| - | Tenhle kříž už dlouho znám.\\ | + | Noc je temná. Ležím tiše a čekám.\\ |
| - | Tady leží můj otec, leží mé dítě.\\ | + | Pod levým bokem mám ostrý kámen.\\ |
| - | Muži střílejí zleva i zprava,\\ | + | Cítím ho už celé hodiny,\\ |
| - | nevím odkud.\\ | + | ale ani se nehnu.\\ |
| + | Tráva voní suchým létem.\\ | ||
| + | Mám žízeň, ale nepiju.\\ | ||
| - | Nejsem statečná, nejsem svatá,\\ | + | === Sloka 2 === |
| - | jsem jen unavená a klečím.\\ | + | |
| - | Kdo se modlí v hluku zbraní, | + | |
| - | už spoléhá jen na Tebe.\\ | + | |
| - | === Refrén === | + | Doma se ještě opírá žebřík o stodolu.\\ |
| + | Chtěl jsem přibít plech, než přijde podzim.\\ | ||
| + | Spí ještě Agnieszka a moje malá Ludka?\\ | ||
| + | Paweł měl dnes jít poprvé do školy,\\ | ||
| + | kdyby školu neodložili na neurčito.\\ | ||
| + | Bože, prosím tě, dovol mi znovu spatřit mé nejbližší.\\ | ||
| - | Otče, podívej se na mě, ještě jsem tady,\\ | + | === Sloka 3 === |
| - | mezi frontami, mezi strachem a smrtí.\\ | + | |
| - | Otče, slyš mě, slyš přes ten hluk mou prosbu.\\ | + | Někdo přichází a říká: Na severu u Rybniku\\ |
| - | Prosím, drž mě, nenech mě zahynout.\\ | + | už jsou tam. Třicet tanků, od tří čtrnáct.\\ |
| + | Pořád je tma. Jak těžké je čekat.\\ | ||
| - | === Sloka 2 === | + | === Sloka 4 === |
| - | Tam leží voják, cítím jeho pohled.\\ | + | Nejsem hrdina a nechci jím být.\\ |
| - | Čím jsem asi pro něj?\\ | + | Nemám |
| - | Obraz na kraji cesty, modlící se žena\\ | + | Ale přede mnou leží cesta, kterou pojedou,\\ |
| - | v cizí zemi.\\ | + | a za mnou je všechno, na čem mi záleží.\\ |
| + | Proto jsem tady. Je to tak prosté.\\ | ||
| - | Pak znovu střílí dál.\\ | + | === Sloka 5 === |
| - | Já zůstávám klečet.\\ | + | |
| - | Co neví:\\ | + | |
| - | modlím se i za něj.\\ | + | |
| - | === Mluvené === | + | Tady je rozkaz, všichni ho známe:\\ |
| + | Zjistit, jakou mají sílu.\\ | ||
| + | Zadržet je, jak dlouho to půjde.\\ | ||
| + | Nenechat se rozdrtit, pak ustoupit ke Kobióru.\\ | ||
| + | Ale jak mám poznat, kdy už je dost?\\ | ||
| + | A jde vůbec obojí: bojovat a přežít? | ||
| - | Jmenuji se Maria. Nebo Zofia. Nebo Agnieszka.\\ | + | === Sloka 6 === |
| - | Není o mně žádný záznam kromě jediné věty\\ | + | |
| - | v knize toho muže, který pokračoval dál,\\ | + | |
| - | když už se nikdo nebránil.\\ | + | |
| - | Viděl mě. Kéž by mě byl opravdu viděl.\\ | + | |
| - | Kéž bys mu byl dovolil, aby mě opravdu viděl.\\ | + | |
| - | === Refrén === | + | Na bednách stojí: Optické přístroje.\\ |
| + | Uvnitř jsou pušky, co prostřelí tank.\\ | ||
| + | Bylo to tak tajné, že je nikdo neumí obsluhovat.\\ | ||
| + | Dokážeme vydržet? Nevím.\\ | ||
| - | Otče, podívej se na mě, ještě jsem tady,\\ | + | === Sloka 7 === |
| - | mezi frontami, mezi strachem a smrtí.\\ | + | |
| - | Otče, slyš mě, slyš přes ten hluk mou prosbu.\\ | + | Ráno šedne. Vidím svoje ruce.\\ |
| - | Prosím, drž mě, nenech mě zahynout.\\ | + | Teď vidím i cestu a není prázdná: |
| + | Od Rybniku | ||
| + | s vozíky, s dětmi v náručí.\\ | ||
| + | A nad nimi letí stíhačka,\\ | ||
| + | rachotí a střílí do jejich řad.\\ | ||
| - | === Poslední sloka === | + | === Sloka 8 === |
| - | Výstřely budou tišší — jednou.\\ | + | Brzy nám pomůže Západ, Britové a Francouzi\\ |
| - | Prach se usadí — jednou.\\ | + | slíbili pomoc, a jestli všechno dobře dopadne,\\ |
| - | Vstanu a půjdu domů.\\ | + | budu o Vánocích sedět u stolu se svou rodinou\\ |
| - | Nebo tam — kde domov býval.\\ | + | a řeknu: Vlastně to nebylo tak zlé.\\ |
| - | Protože | + | === Závěr === |
| - | Modlím se, abych nezapomněla, | + | |
| - | kdo jsem.\\ | + | Něco se blíží po cestě.\\ |
| + | Tank to není. Příliš lehké. Příliš rychlé.\\ | ||
| + | Motocykly.\\ | ||
| + | Je prvního září.\\ | ||
| + | A já zamířím.\\ | ||
| Zeile 141: | Zeile 166: | ||
| - | ==== DIE BETENDE FRAU — polnisch ==== | + | ==== WIKTOR |
| - | {{jPlayerPlaylist>: | + | {{jPlayerPlaylist>: |
| === Zwrotka 1 === | === Zwrotka 1 === | ||
| - | Ten krzyż znam od dawna.\\ | + | Noc jest ciemna. Leżę cicho i czekam.\\ |
| - | Tu leży mój ojciec, leży moje dziecko.\\ | + | Pod lewym biodrem ostry kamień.\\ |
| - | Mężczyźni strzelają z lewej i z prawej,\\ | + | Poczułem go już przed godzinami,\\ |
| - | nie wiem skąd.\\ | + | ale się nie ruszam.\\ |
| + | Trawa pachnie suchym latem.\\ | ||
| + | Chce mi się pić, ale nie piję.\\ | ||
| - | Nie jestem odważna, nie jestem święta, | + | === Zwrotka 2 === |
| - | jestem tylko zmęczona i klęczę.\\ | + | |
| - | Kto modli się w huku broni,\\ | + | |
| - | ufa już tylko Tobie.\\ | + | |
| - | === Refren === | + | W domu drabina wciąż stoi przy stodole.\\ |
| + | Chciałem przybić blachę, zanim przyjdzie jesień.\\ | ||
| + | Czy Agnieszka jeszcze śpi, i moja mała Ludka?\\ | ||
| + | Paweł miałby dziś pierwszy dzień w szkole,\\ | ||
| + | gdyby jej nie przełożyli na czas nieokreślony.\\ | ||
| + | Boże, proszę Cię, pozwól mi zobaczyć moich bliskich.\\ | ||
| - | Ojcze, spójrz na mnie, wciąż tu jestem,\\ | + | === Zwrotka 3 === |
| - | między frontami, między strachem a śmiercią.\\ | + | |
| - | Ojcze, usłysz mnie, przez ten huk usłysz moje błaganie.\\ | + | Ktoś przychodzi i mówi: na północy, pod Rybnikiem\\ |
| - | Proszę, trzymaj mnie, nie pozwól mi zginąć.\\ | + | już są. Trzydzieści czołgów, od trzeciej czternaście.\\ |
| + | Wciąż ciemno. Jakie ciężkie jest to czekanie.\\ | ||
| - | === Zwrotka | + | === Zwrotka |
| + | |||
| + | Nie jestem bohaterem i nie chcę nim być.\\ | ||
| + | Nie mam na to wielkich słów.\\ | ||
| + | Ale przede mną leży droga, którą pójdą, | ||
| + | a za mną wszystko, co coś dla mnie znaczy.\\ | ||
| + | Dlatego tu jestem. To takie proste.\\ | ||
| - | Tam leży żołnierz, czuję jego wzrok.\\ | + | === Zwrotka 5 === |
| - | Czym jestem dla niego?\\ | + | |
| - | Obraz przy drodze, modląca się kobieta\\ | + | |
| - | w obcym kraju.\\ | + | |
| - | Potem znów strzela.\\ | + | Jest rozkaz, znamy go wszyscy: |
| - | Ja nadal klęczę.\\ | + | Rozpoznać, jak są silni.\\ |
| - | Czego nie wie:\\ | + | Zatrzymywać, |
| - | modlę | + | Nie dać się rozbić, potem odwrót na Kobiór.\\ |
| + | Ale skąd mam wiedzieć, kiedy już dosyć?\\ | ||
| + | I czy da się jedno i drugie: walczyć i przeżyć?\\ | ||
| - | === Mówione | + | === Zwrotka 6 === |
| - | Nazywam się Maria. Albo Zofia. Albo Agnieszka.\\ | + | Na skrzyniach napisano: sprzęt optyczny,\\ |
| - | Nie ma o mnie żadnego zapisu poza jednym zdaniem\\ | + | w środku karabiny, które przebijają pancerz.\\ |
| - | w książce tego człowieka, który pojechał dalej,\\ | + | Było to tak tajne, że nikt nie umie ich obsłużyć.\\ |
| - | kiedy nikt już się nie bronił.\\ | + | Czy zdołamy się utrzymać? Nie wiem.\\ |
| - | Widział mnie. Gdyby tylko naprawdę mnie zobaczył.\\ | + | |
| - | Gdybyś tylko pozwolił mu naprawdę mnie zobaczyć.\\ | + | |
| - | === Refren | + | === Zwrotka 7 === |
| - | Ojcze, spójrz na mnie, wciąż tu jestem,\\ | + | Ranek szarzeje. Widzę własne ręce.\\ |
| - | między frontami, między strachem a śmiercią.\\ | + | Teraz widzę drogę, i nie jest pusta:\\ |
| + | z Rybnika idą ludzie, z tobołkami,\\ | ||
| + | z wózkami, z dziećmi na rękach.\\ | ||
| + | A nad nimi myśliwiec,\\ | ||
| + | który warkocze i strzela w ich szeregi.\\ | ||
| - | Ojcze, usłysz mnie, przez ten huk usłysz moje błaganie.\\ | + | === Zwrotka 8 === |
| - | Proszę, trzymaj mnie, nie pozwól mi zginąć.\\ | + | |
| - | === Ostatnia zwrotka === | + | Niedługo pomoże nam Zachód, Brytyjczycy i Francuzi\\ |
| + | obiecali wsparcie, i jeśli wszystko dobrze pójdzie, | ||
| + | usiądę na Boże Narodzenie przy stole z rodziną\\ | ||
| + | i powiem: nie było tak źle.\\ | ||
| - | Strzały cichną — kiedyś.\\ | + | === Zakończenie === |
| - | Kurz opada — kiedyś.\\ | + | |
| - | Wstaję i idę do domu.\\ | + | |
| - | Albo tam — gdzie kiedyś był dom.\\ | + | |
| - | Bo nie modlę | + | Coś zbliża |
| - | Modlę się, żeby nie zapomnieć,\\ | + | Nie czołg. Za lekkie. Za szybkie.\\ |
| - | kim jestem.\\ | + | Motocykle.\\ |
| + | Jest pierwszy września.\\ | ||
| + | I składam się do strzału.\\ | ||
| ---- | ---- | ||
| - | [[ludwig: | + | [[ludwig: |